Dovolte, abych vám prezentoval svůj životní příběh, který silně ovlivnilo mé hazardní hraní a sázení.
Vše začínalo celkem nenápadně, už na střední škole a následně v práci jsem o přestávkách hrával se spolužáky a spolupracovníky kostky i karty a to o peníze. Nešlo o velké částky, přesto, pokud jsem prohrával , bylo pro mne těžké se s tímto vyrovnat a vždy jsem chtěl opakovat hru, abych dociloval výher.
Další etapa mého hraní se dostavila v devadesátých letech, kdy se u nás začali otevírat první herny vybavené hracími automaty. Hra na automatu mě fascinovala a úplně pohltila. Pamatuji si, že pokud jsem si chtěl zahrát na automatu, čekal jsem mnohdy i ve frontě, než se nějaký automat uvolní. Pak jsem vydržel hrát tak dlouho, dokud jsem měl peníze. Již tehdy jsem začal, díky hraní na automatech pociťovat různé stavy. I když jsem tehdy neprohrával velké částky, v herně končili prakticky všechny mé vydělané peníze. Bažení a chuť jit opět do herny mě hnaly zpět k automatu. Takto to šlo pořád dokola, stal jsem se závislý na hraní a každou chvíli jsem přemýšlel ,kde vzít více peněz a času abych mohl hrát. I přesto, že jsem měl celkem dobře placenou práci veškerá výplata končila v hazardu.
Na přelomu milénia k nám dorazili nové herní automaty , kde bylo možné hrát za vyšší sázky v kratším čase. Vzpomínám, že ze začátku přicházeli velké výhry a opět mě úplně pohltilo toto, pro mě„vylepšené“ hraní. Vznikly nové herny , luxusně vybavené tak, aby mě udrželi stále ve hře, což se také dařilo. Posílen novými zkušenosti s vyššími výhrami, jsem začal hrát střídavě i elektronickou ruletu. Chvíli to celkem fungovalo, nabýval jsem pocit, že hraní na automatech rozumím, že hraju jinak než druzí hráči a že mi hraní může přinášet radost i obživu. Měl jsem období , asi rok, kdy jsem vyhrával, takže jsem práci omezil na minimum a veškerý volný čas věnoval hraní. Následně se ale moje“ výherní“ karta začala obracet a já opět vše prohrával, začal jsem si půjčovat peníze různě, kde to šlo, od známých od bank, přestal jsem si platit zdravotní a sociální pojištění, vše šlo do hazardu. Zjistil jsem, že i když vyhraji nějakou vyšší částku, nedokážu jí udržet nebo zaplatit , alespoň částečně své dluhy. Postupně jsem začal propadat depresím s uvědoměním bezmocnosti přestat hrát .Své silné závislosti na hazardním hraní jsem v podstatě podřídil vše, moje dluhy vzrostly do statisíců.
Tehdy už s vědomím, že moji vrstevníci již mají rodiny , vybudované zázemí bydlení a já nic než to jen hraní, jsem začal pociťovat touhu toto konečně změnit. Začátky mé abstinence nebyly lehké, myslel jsem, že vše zvládnu sám. I přesto, že jsem nehrál třeba týden, opět jsem skončil v herně a vše šlo nanovo.
Osmělil jsem se a navštívil psychiatra, zaměřeného na tuto oblast. Myslím, že sezení s tímto doktorem mi hodně přineslo, zejména v tom , že mi dalo naději, že zastavit hraní lze. Že pro každého gamblera je pro dosažení abstinence různá cesta. Po jeho radě jsem navštívil mítink anonymních gamblerů Brno. I přes počáteční strach nebo stud, z toho, že mě tam někdo odsoudí, jsem rád za toto rozhodnutí. Již po prvním mítinku jsem měl dobrý pocit z toho , že jsem něco konkrétního udělal pro svoji abstinenci. Mítinky Anonymních Gamblerů Brno, které jsou v týdenních periodách ( každý čtvrtek) , jsem začal pravidelně navštěvovat. Výsledky se začali dostavovat postupně, šel jsem i zpět do herny s vědomím , že budu hrát“ kontrolovaně“ a protože se již léčím, budu i odolnější vůči prohrám atak podobně. Opak byl pravdou.. Naštěstí jsem dále pokračoval v návštěvách mítinků AG Brno a po probíraní krokovýc h programů AG, jsem si začal uvědomovat problém s hraním, který mám, a i to že sám jej asi nezvládnu vyřešit. Po roce návštěv už mé bažení na hru osláblo. Začal jsem se vyrovnávat s tím, že prohrané peníze a čas, co jsem po celá léta dal do hazardu , jsou nenávratně pryč. Uvědomil jsem také to , že ještě pořad mám nějaký čas žít lepší život, hlavně bez hraní a sázení.
Nyní je to již více než 12 let co docházím pravidelně na mítinky AG Brno. Podařilo se mi splatit veškeré finanční dluhy a úspěšně abstinovat. Tímto jsem získal zpět svůj život, který mě opět začal naplňovat jak v pracovním tak i v osobním směru. Nyní vím a uvědomuji si , že abych nezapomněl, že jsem gambler, náchylný k hazardnímu hraní a sázení musím si to stále připomínat a předávat své zkušenosti s hazardem ostatním gamblerům, kteří se rozhodli abstinovat.
Přeji všem co se rozhodnete ukončit své hazardní hraní a sázení, hodně úspěchů k cestě k abstinenci od hazardu a k lepšímu životu.
Karel, Anonymní Gambleři Brno